Break dance

Vznik Break dance (někdy chybně označovaného jako Brake dance) datujeme na počátek 70. let do New Yorku, kde se vyvinul v souvislosti s novým hudebním žánrem - Break beat. Na nově vzniklý styl zareagovaly nejdříve pouliční gangy, které začaly řešení svých sporů přesouvat na taneční parket, kde pořádaly tzv. battles (v překladu "souboje"), ovšem nože a pěsti vystřídaly taneční kroky a akrobatické prvky. S rostoucí popularitou Break dance, jakožto stylu bezkontaktně napodobujícím roztržku mezi 2 gangy, samozřejmě rostla i originalita, úroveň a technika tanečníků. Přejímáním prvků z jiných tanečních stylů a bojových umění se tak Break dance vyšplhal na dnešní úroveň, kde bychom sice nenašli mnoho původního, přesto označení "battle" používáme dodnes.

Jak už bylo řečeno, od svých prvopočátků prošel Break dance strmým vývojem, který si vyžádal i vlastní terminologii a s ní související kategorizaci prvků do skupin. Jednotlivé prvky předvádí b-boy/b-girl (kluk/holka věnující se Break dance) ve svém výstupu propojené pomocí přechodů, aby tak docílil/a maximální plynulosti a kompaktnosti. Jednou jsem slyšel názor, že Break dance je jako psací písmo - člověk se nejdřív naučí psát jednotlivá písmena, ale aby mohl napsat slovo, musí se je naučit spojovat. Slovo pak můžeme považovat za breakový výstup :)

Break dance obsahuje tyto hlavní skupiny prvků:

• Uprock

• Toprock

• Footwork

• Freeze

• Power moves

• Akrobacie

Skupiny Break dance jsem seřadil podle toho, jak by se je měl začátečník postupně učit. Samozřejmě to není myšleno tak, že dokud nebudete perfektně ovládat veškeré existující krokové variace, nemůžete začít trénovat stojku, ale důležité je nepřeskočit žádnou kategorii, protože by se vám to mohlo v budoucnu vymstít.

Break dance je v podstatě pyramida, kde jednotlivá patra představují úrovně obtížnosti, a tak všechna stojí na tom nejnižším - základech (stojka, hvězda, most, kotoul vpřed i vzad, základní freezy a základní footwork). Logicky z toho vyplývá, že čím je patro základů větší a pevnější, tím lépe se na něm staví složitější prvky. A naopak jsou-li naše základy nedotažené, těžko na nich postavíme vysokou pyramidu.

Proto začínejte od píky - uvidíte, že se vám to časem vrátí i s úroky!!!

Uprock

Uprock je kategorií, která začala vznikat jako úplně první v celé dlouhé historii Break dance, a proto jsem ji zařadil na začátek.
Tvoří totiž jakousi podstatu celého tance, kterou je arogance, sebevědomí, výzva a ukázat převahu nad soupeřem. Pokud jste si přečetli článek Break dance, nejspíš z krátké exkurze do historie chápete, proč je to tak a ne jinak.

Uprock je technikou napodobující souboj mezi 2 nebo i více protivníky. Důležité ovšem je, že celý souboj probíhá naprosto bezkontaktně. V současnosti Uprock zastává úlohu vstupního elementu do battlu, představující výzvu soupeře, nebo se provádí, a to možná ještě častěji, v kombinaci s Toprocky a společně tak tvoří taneční základ Break dance. Uprock má spoustu forem, které si každý tanečník vymýšlí sám nebo alespoň dává kouska sebe do okoukaných kroků. Typické jsou různé druhy kopů nebo jejich náznaků v kombinaci s poskoky nebo výpady.

Toprock

Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že Toprock dělá z Breaku tanec. Jsou to ve skutečnosti taneční kroky jako v kterémkoli jiném tanci, takže popravdě řečeno moc nechápu, proč se pro ně používá tento speciání název. Samozřejmostí je tancovat Toprock - stejně jako Uprock - stylem typickým pro Break dance, tedy sebevědomě až arogantně.

Footwork

Footwork v Break dance jsou veškeré prvky prováděné na zemi, které nespadají do kategorie Power Moves. Váha těla je přenesena z větší části na ruce tak, aby gravitace nebránila nohoum v rychlém plynulém pohybu.

Jak už bylo řečeno, Footwork se vyznačuje rychlostí, ale na druhou stranu také nutnou přehledností pohybu, aby projev nepůsobil chaoticky, takže v tomto případě víc než kdy jindy platí z pohledu rychlosti pravidlo, že míň je někdy více. Většina prvků není nikterak fyzicky náročná, a tak jsou hlavními kritérii hodnocení styl, rychlost, kvalita provedení a v neposlední řadě také interpretace hudby - tanečník by měl reagovat na hudbu (tzv. vychytávat beaty).

Variabilita pohybů na zemi je tak obrovská, že většina Footworků nemá jednotné označení. V praxi to kolikrát způsobuje komplikace a tím spíš je takřka nemožné přiblížit Vám tuto kategorii detailněji písemnou formou. Snad jen dodám, že Footwork se většinou provádí v kruhovém pohybu, kdy nohy opisují kružnici nebo její část (často hodně malou) kolem rukou (jedné nebo obou). Existuje ale i spousta Footworků, které se provádí na místě nebo dopředu či dozadu nějakým směrem - záleží opravdu jen na fantazii tanečníka.

Typickým prvkem této skupiny je 6Step (6 kroků tvoří kružnici).

Freeze

Freeze je pojem používaný v Breaku pro tzv. zamrznutí...
Co to ale vlastně je "zamrznout" a jak člověk takového Freezu dosáhne?

Freezem v pravém slova smyslu je zastavení pohybu celého těla, takže v podstatě jednoduché Freezy dělá denně každý z nás na přechodech, v MHDéčku, ve škole nebo v práci a na desítkách dalších míst včetně postele (pokud tedy nehnutě leží) aniž by si to uvědomoval.

Samozřejmě, že nikdo nepřijde na battle nebo vystoupení a neproleží ho ve strnulé poloze - a pokud tak udělá, nepokouší se nejspíš sklidit ovace publika. :) Pravdou ovšem je, že spoustu vystoupení světové úrovně začínají tanečníci ležíce ve "freezu" podobnému tomu, který aspoň občas v noci provozuje každý z nás.

Nicméně mezi b-boys a b-girls jsou uznávané především Freezy v nejrůznějších krkolomných pozicích, přičemž platí skoro bez výjimky pravidlo: čím krkolomnější, tím lepší, a tím pádem i lépe hodnocený Freeze. Když se hlouběji zamyslíte nad tím, co je pro člověka nejvíc nepřirozenené, nejspíš si představíte jeden z již existujících Freezů; pokud máte výjimečnou fantazii, možná dojdete k něčemu převratnému, ale na to bych nevsázel. :)

Ti z vás, kteří si představili něco na rukou s nohama volně visícíma nad zemí, mají minimálně dobré teoretické předpoklady pro to stát se b-boyem/b-girl. Naprostá většina Freezů se totiž opravdu dělá pouze s oporou rukou nebo hlavy. Není to tak docela pravidlem, ale obecně by se snad dalo říct, že lehší freezy jsou v horizontální poloze těla, ty těžší ve vertikální a ty vůbec nejtěžší tak na půl cesty (a to s co nejmenší oporou těla).

Na závěr tohoto článku ještě dodám 2 samostatné kategorie:

Výrazem bizardní označuji všechny Freezy, kdy člověk maximálně využívá hypermobility některých svých kloubů, aby tak docílil požadovaného překroucení těla. Já osobně bych do této skupiny nezařadil např. rozštěp, provaz nebo lotosový květ neboť rozsah pohybu nohou u těchto prvků u mě ještě nepřekročil jistou hranici, která odděluje to, co je ještě přirozené, od toho, co už přirozené není. Jinými slovy do tohoto oddělení řadím všechny Freezy, k jejichž provedení "potřebujeme" klouby na pokraji vykloubení, což je podle mého krajně nevkusné a člověka, který postaví svůj výstup na takovýchto prvcích nepovažuji za b-boye/b-girl!
Nicméně pohled na věc je v tomto případě otázkou velmi subjektivní, a proto se prvky, při kterých si "tanečník" doslova strká nohu za hlavu nebo si otočí některou z končetin v rozsahu o několik desítek stupňů větším než ostatní smrtelníci, objevují stále na tanečních parketech po celém světě a nejspíš tomu v budoucnu nebude jinak. No asi se to někomu líbí... :)

Tato kategorie je podle mě, narozdíl od předešlé, velice efektní záležitostí a pro diváka atraktivní podívanou...
Klasicky se dělají Freezy sólo nebo ve 2 lidech, ale byl jsem svědkem i Freezu pro 3. Raritou bývají skupinové Freezy - pak může uskupení tvořit až 6 nebo i více tanečníků.

Power moves

Když se zeptáte laika, co si představí pod pojmem Break dance, s největší pravděpodobností se Vám pokusí popsat právě 1 z prvků spadající do této kategorie. Určitým paradoxem je, že co do počtu prvků, jsou Power Moves pravděpodobně nejmenší kategorií a přesto nejtypičtější podobou Break dance.

Většinou se uvádí, že mezi Power Moves patří všechny "točivé prvky", což je jistě pravda, ale dle mého názoru je tato skupina přece jenom o něco širší, neboť já bych sem zařadil i skákání na rukou ve stojce a další fyzicky náročné prvky "skákavého typu". Z této definice jasně vyplývá, že Power Moves jsou fyzicky náročnou záležitostí, a také proto často trvá i několik let než se těžší prvek naučíte. Chce to holt trpělivost, než bude Vaše tělo schopno vykonat daný pohyb a vžije si jistý grif nutný pro koordinaci pohybů. Odměnou za to Vám bude pocit, že dokážete něco, co ostatní ne, vědomí, že svým způsobem "popíráte fyzikální zákony" a s tím související těžko popsatelný pocit, že Vás ve vzduchu drží něco jiného než jen Vaše svaly (určitě by se to dalo popsat fyzikálně, ale abych pravdu řekl, fyzika není mou nejsilnější stránkou. :)

K provedení většiny prvků této skupiny je bezpodmínečně nutné ovládat příslušné Freezy, protože právě ty v naprosté většině případů tvoří výchozí pozici Power Moves. Dalším důvodem, proč s tréninkem většiny Power Moves několik měsíců počkat, je fakt, že přeučovat se špatně naučený prvek je možná těžší, než se ho učit od začátku (není vůbec jednoduché zbavit se špatně naučeného grifu).

Na závěr tohoto článku Vám představím nejtypičtější prvky Power Moves seřazené podle předpokládané obtížnosti:

Akrobacie

Popravdě řečeno je akrobacie spíš samostatnou disciplínou, ale vzhledem k tomu, že k tomuto tanečnímu stylu neodmyslitelně patří a nevím o sportu, bojovém umění ani jiné aktivitě, kde by se uplatňovala v takové míře jako v Breaku, zařazuji ji jako 1 z jeho podskupin. Patří sem nejrůznější přemety, salta a kopy přejaté hlavně z gymnastiky a bojových umění. Salta pak mohou být ještě okořeněna vruty a kopy rotací (klasicky 360° nebo 540°).

V Break dance jsou využívány především tyto prvky:

Honza