Vznik orientálního tance je nejčastěji spojován s ženskou energií, s porodem. V dávných dobách se údajně ženy při porodu vzájemně podporovaly tímto tancem. Vytvářely příznivou energii okolo rodičky, které tak pomáhaly přivést dítě na svět. Tančila dokonce i samotná rodička. Orientální tanec uvolňuje zádové a břišní svaly, takže jí mohl zároveň ulevovat od bolesti. Další, často udávanou verzí je, že ženy tančily, aby uctívaly dávná božstva. Tančily bosé, aby měly lepší kontakt se zemí a energie mohla volně proudit. Proto i většina dnešních tanečnic preferuje tanec naboso.
Věčnou otázkou je, kde vlastně tento tanec vznikl. Přesně umístit jeho kořeny se určitě nepovede. Zdá se, že vlivů a směrů bylo hned několik. Tančilo se zkrátka po celém „východě“, od Egypta po Indii. Tance se lišily používanou hudbou, nástroji, rytmem, i částmi těla, na které byl kladen důraz. I dnes můžeme najít mnoho stylů orientálního tance. Od folklorních po kabaretní... Velmi populárním je dnes tzv. Oriental fusion – spojení tance s použitím doplňků – šavle, svíček, nebo vějířů...
Orientální tanec je přirozený pohyb vlastní všem ženám. Už po několika lekcích se začnou uvolňovat, roste jejich sebevědomí a cítí se sebejistěji. Zvyknou si na svůj odraz v zrcadle, ve kterém při tanci kontrolují své pohyby. Často lépe přijmou své tělo, neboť si zvyknou vnímat sama sebe jako ženu. Začnou oceňovat výhody větších boků (přece jen je jednodušší rozhýbat něco co je, než co není), posílí stehna, lýtka, břišní i zádové svaly, zlepší držení celého těla. Při častějším tančení odejdou menstruační bolesti, pozitivní účinky jsou zmiňovány také u plodnosti.
Veronika
Designed by Jan Svitlík
Copyright © 2010